Kniha

5. Těchto dvanácte poslal Ježíš, přikazuje jim, řka: Na cestu pohanů nechoďte, a do města Samaritánských nevcházejte. 6. Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského. 7. Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské. 16. Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice.*  ( Matouš, 10:5-7, 16 ) Když Ježíš řekl, že se nemá jít k jiným národům, ale ke ztraceným ovcím Izraele, nemyslel tím, že jiné národy jsou nadřazeny židovskému lidu. Pravdou je, že lidem, kterým se posel zjevuje, Bůh dává na výběr, zda jako první hlásají učení Jediného shora jiným národům, nebo setrvat na špatné cestě. Když Ježíš mluvil o blízkosti Království nebeského, měl na mysli blízkost doby, kdy po posledním soudu hodní dosáhnou nového, vyššího světa. 13. I poslal dva z učedlníků svých, a řekl jim: Jděte do města, a potkáť vás člověk dčbán vody nesa. Jdětež za ním.  ( Marek,14:13 ) Muž, kterého oba apoštolové potkali, je ...

O posuzování druhých 1. Nesuďtež, abyste nebyli souzeni. 2. Nebo kterýmž soudem soudíte, [týmž] budete souzeni, a kterou měrou měříte, bude vám zase odměřeno. 3. Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna neznamenáš? 4. Aneb kterak díš bratru svému: Nech ať vyjmu mrvu z oka tvého? A aj, břevno v oku tvém. 5. Pokrytče, vyjmi nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra svého. 6. Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, aťby snad nepotlačily jich nohama svýma, a obrátíce se, neroztrhaly vás. * Vynikající smlouva spravedlivého Ježíše, zvláště významná pro služebníky náboženství. Nabídnete-li služebníkům náboženství knihu zmíněnou v Bibli jako tu se sedmi pečetěmi, pravděpodobně ji neotevře. Přesto se mnozí z nich a také politici nakonec probudí, protože nové frekvence vyčistí jejich podvědomí. Ptejte se, hledejte, klepejte 7. Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno. 8. Nebo každ...

O dávání potřebným 1. Pilně se varujte, abyste almužny své nedávali před lidmi, proto abyste vidíni byli od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce svého, kterýž jest v nebesích. 2. Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ryncích, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou. 3. Ale ty když almužnu dáváš, nechť neví levice tvá, co činí pravice tvá, 4. Aby almužna tvá byla v skrytě, Otec pak tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. * Tato slova skutečně pocházejí od spravedlivého Ježíše. Nedělejte dobro pro chválu, protože v tomto případě jde již o vlastní zájem a Všemohoucí to vidí. Čiňte dobro ze své duše as radostí, s vědomím, že to usnadňuje život těm, kteří to potřebují. O modlitbě 5. A když bys se modlil, nebývej jako pokrytci. Obyčej zajisté mají, v školách a na úhlech ulic stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou. 6. Ale ty když bys se modlil, vejdi do pokojíka své...

1. Vida pak [Ježíš] zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho. 2. I otevřev ústa svá, učil je, řka: 3. Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské. * Ježíš to tak neřekl. Zde je vysvětlení: služebníci náboženství nazývají ducha svatým. V tomto případě by ti, kteří jsou chudí duchem, nemohli vstoupit do Království nebeského. Přesto jsou zde nazýváni blahoslavenými. Ve skutečnosti nemůže být duch ani temný, ani světlý, natož svatý. Světlá i temná duše mohou mít silného ducha. Duch je, obrazně řečeno, jako meč. Dogma o Trojici (Otec, Syn a Duch svatý), které vynalezl Vatikán, je herezí zrozenou z nedostatku posvátných znalostí. Pravá Trojice je Všemohoucí – Vesmír – Věčnost. A číslo Trojice je 198. Pokud by k vynálezu Ježíšovy vraždy nedošlo a jeho potomci by nebyli nuceni se skrývat, mluvili bychom také o Božích vnucích a vnučkách... Všemohoucí nemá žádné příbuzné. Správná věta, kterou Ježíš řekl, byla: "Blahoslavení silní v...

Pokračujeme ve vydávání kapitol druhé části knihy "Poslání – čas jednoty" v češtině. Předchozí kapitoly najdete v archivu blogu "Kniha": https://kniha198czech.blogspot.com/p/archiv-blogu-kniha-198.html 22. A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.   23. Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také [i vše], což měl.   24. A zůstal Jákob sám; a [tu] zápasil s ním muž až do svitání.   25. A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.   26. A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.   27. I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.   28. I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé [toliko] Jákob, ale [také] Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.   29. I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I da...