Pokračujeme ve vydávání kapitol druhé části knihy "Poslání – čas jednoty" v češtině. Předchozí kapitoly najdete v archivu blogu "Kniha": https://kniha198czech.blogspot.com/p/archiv-blogu-kniha-198.html
.jpg "Pomoc při porozumění Písmu – Genesis 3")
1. Had pak byl nejchytřejší ze všech živočichů polních, kteréž byl učinil Hospodin Bůh. A [ten] řekl ženě: Tak-liž jest, že vám Bůh řekl: Nebudete jísti z každého stromu rajského?
2. I řekla žena hadu: Ovoce stromů rajských jíme;
3. Ale o ovoci stromu, kterýž jest u prostřed ráje, řekl Bůh: Nebudete ho jísti, aniž se ho dotknete, abyste nezemřeli.
4. I řekl had ženě: Nikoli nezemřete smrtí!
5. Ale ví Bůh, že v kterýkoli den z něho jísti budete, otevrou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé.
6. Viduci tedy žena, že dobrý [jest] strom k jídlu i příjemný očima, a k nabytí rozumnosti strom žádostivý, vzala z ovoce jeho a jedla; dala také i muži svému s sebou, a [on] jedl.
7. Tedy otevříny jsou oči obou dvou, a poznali, že jsou nazí; i navázali lístí fíkového a nadělali sobě věníků.
8. A [v tom] uslyšeli hlas Hospodina Boha chodícího po ráji k větru dennímu; i skryl se Adam a žena jeho před tváří Hospodina Boha, u prostřed stromoví rajského.
9. I povolal Hospodin Bůh Adama, a řekl jemu: Kdež jsi?
10. Kterýžto řekl: Hlas tvůj slyšel jsem v ráji a bál jsem se, že jsem nahý; protož skryl jsem se.
11. I řekl [Bůh]: Kdožť oznámil, že jsi nahý? Nejedl-lis ale z toho stromu, z něhožť jsem jísti zapověděl?
12. I řekl Adam: Žena, kterouž jsi mi dal, [aby byla] se mnou, ona mi dala z stromu toho, a jedl jsem.
13. I řekl Hospodin Bůh ženě: Což jsi to učinila? I řekla žena: Had mne podvedl, i jedla jsem.
14. Tedy řekl Hospodin Bůh hadu: Že jsi to učinil, zlořečený budeš nade všecka hovada a nade všecky živočichy polní; po břiše svém plaziti se budeš, a prach žráti budeš po všecky dny života svého.
15. Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.*
Falešné božstvo nechce, aby lidé dosáhli poznání. Had je symbolem temnoty. Drak je naopak symbolem světla a patří ke strážcům cenných znalostí. To vyvolalo mezi vykladači debaty, které vedly k různým verzím, včetně té o Tiamat, protože Tiamat je v sumerských vyprávěních zobrazována jako drak. V těchto příbězích je Tiamat také označován jako první slané moře, ze kterého se vynořila země a vše ostatní.
V jiné verzi se had nazývá Lilith (Hadí žena), která je známá také ze sumerských příběhů, kde je Lilith paní vod a stvořitelka světa. Obrazy Tiamat a Lilith představují ženu z legendy, rozdělenou do dvou postav z různých sumerských zdrojů. Pro jednoduchost zde budou obě označovány jako Lilith.
Říká se, že had (Lilith) znal jméno falešného božstva. To znamená, že Lilith byla silnější než on. Verze, že Lilith byla Adamovou první manželkou, je nesprávná.
Verze, která spojuje Lilith s draky, je správná, ale je míněna metaforicky. Některé legendy ji zobrazují v podobě draka, aby symbolizovaly povahu jejích činů. Drak je symbolem moudrosti, hlubokého poznání a ochráncem osvícených kouzelníků.
Je také důležité vzít v úvahu nesprávný překlad z hebrejštiny, kde slovo „nachash“ může mít nejednoznačný překlad. Je třeba vzít v úvahu kontext, ve kterém se slovo „nachash“ používá. V jednom smyslu může znamenat „had“ a v jiném smyslu může znamenat „vlastník vědění“.
Ve skutečnosti had nesvedl Evu do hříchu, ale spíše ji chránil a bránil jí zůstat na nízké úrovni vývoje. Když had řekl: "Ne, nezemřeš," nelhal, protože cesta k věčnosti vede skrze poznání temnoty a světla v průběhu prožitých životů, kde smrt je přechodným obdobím mezi životy a ne smrt, která zabíjí duši.
Je třeba poznamenat, že činy falešného božstva poukazují na jeho soupeření s Bohem, protože měl za cíl zkrátit lidstvu cestu do světa štěstí. Vytvořil podmínky, kde nebyl nedostatek, žádná nemoc, žádná práce, žádné války nebo neshody - pouze hojnost jídla a volného času, aby si mohl užívat života jako král zvířat a zemí, které mu byly přiděleny.
Bůh dovolil falešnému božstvu stvořit lidi. Ale falešný bůh mohl stvořit jen lidi bez božské jiskry, i když jim vdechl život. Navíc stvořil lidi, kteří neprošli dlouhou cestou přerodů z malého organismu do lidské podoby. Adam neprošel cestou rostlin, aby poznal hodnotu života, ani cestou zvířat, aby rostl skrze lásku, soucit atd., a neměl žádné zkušenosti s rozpoznáváním dobra a zla. Adam tedy z hlediska úrovně své duše nebyl vyšší než rostlina. Adam mohl jen jíst, pít a zahálet. Eva byla na stejné úrovni.
Bůh tajně vložil svou jiskru do Adama a Evy, protože Bůh je milosrdný. Museli prožít mnoho času, aby se naučili, začali vyvozovat závěry a rozvíjeli mysl a zkušenosti.
Pak se Evě zjeví Lilith. Jak je vidět, zápletka dialogu mezi „hadem“ a Evou není jednoduchá.
Ve Starém zákoně falešné božstvo svádí smlouvou, která nutí lidi, aby se řídili pouze jejími příkazy, s hrozbou mučení ohněm za porušení. Svádí sliby o bohatství a moci na Zemi, což rozněcuje chamtivost, pýchu atd., což vede k prachu. Naproti tomu Všemohoucí nabízí volbu mezi prachem a věčností prostřednictvím poznání dobra a zla a poskytuje absolutní božský program na cestě učení.
Bůh zároveň ve svatých písmech dovolil dvě různá učení. Ano, dovolil tuto přítomnost, protože se neděje nic, co by nebylo dovoleno Všemohoucím. Dovolil ve svatých písmech světla přítomnost učení temnoty od falešného boha, na úrovni, kde bylo lidstvo v té době.
Když duše zažívaly život za životem, začaly jasněji rozlišovat mezi cestou dobra a cestou zla. V důsledku toho věnovali méně pozornosti učení temnoty a postupovali po cestě světla. Postupem času začalo mnoho duší odmítat doktrínu temnoty, i když služebníci náboženství pokračovali ve chválení celého písma, aniž by rozlišovali mezi temnotou a světlem. To znamená, že vnější tma i vnější světlo vytvářejí podmínky pro růst duše. Temnota odhaluje cestu ke světlu tím, že proráží své ohavné činy, zrady, války, spory a neštěstí pramenící z nevědomosti a rozdělení, zatímco světlo přitahuje svou spravedlností, milosrdenstvím, láskou, poznáním, věrností a jednotou. Temnota láká nízkými vášněmi, které vedou k následkům otroctví takovým vášním, zatímco světlo vede skrze hlas Boží – svědomí. Jinými slovy, tma i světlo plní své role, ale zásadně odlišným způsobem. A tma i světlo spadají pod nadvládu Stvořitele.
Kdo neroste ve své duši a zůstává v temnotě, volí cestu do prachu po celý život. V den soudu pochopí, že nebyli na straně vnější temnoty, ne na straně falešného boha a jemu podobných, ale na straně své vlastní vnitřní temnoty. Vnitřní tma a vnitřní světlo jsou součástí duše. Každý člověk má právo, udělené Všemohoucím, vybrat si, zda bude v sobě živit temnotu, umenšovat světlo, nebo kultivovat světlo z „jiskry“ Boží a vytlačovat temnotu.
Vraťme se k Lilith, protože o ní existuje mnoho otázek. Je v ní více než jen alegorický obraz vytvořený z fragmentů sumerských legend. Některé postavy pocházejí z legend, ale některé legendy se zrodily z jednání skutečných bytostí. Lilith zastávala významnou pozici ve vyšším světě (i když ne nejvyšší), ale nedokázala překonat bariéru zvanou sebevědomí. Lilithino sebevědomí vzešlo z její nesmírné síly a výjimečné úrovně znalostí. V důsledku toho se ocitla ve fázi učení, kdy musí rozpoznat svou chybu a překonat ji, aby se vrátila na svou dřívější úroveň a pokračovala ve své cestě k Bohu. Tvrdošíjně se odmítá podřídit, neuvědomuje si, že její podřízení nikdo neočekává, a nechápe, že je to její sebevědomí, které musí povolit. Lilith je přesvědčena o absolutnosti své správnosti, neuvědomuje si, že skutečnou absolutní správnost má pouze Všemohoucí.
Mnoho obyvatel vyššího světa nepřekonalo bariéry pýchy a marnivosti a mnoho jejich činů způsobilo utrpení ve středním světě. To jsou ti, kteří byli uvězněni v bažině arogance, kterým se říkalo bohové, aniž by věděli, že to byli právě tito takzvaní „bohové“, kteří kdysi zničili střední svět bojem proti obrům středního světa, kteří byli téměř se jim v technologii rovnají.
Mnoho neštěstí přišlo také od bytostí nižšího světa. Tam není všechno tak hmotné jako ve středním světě. Mnohé z těchto bytostí jsou bez těla – některé jsou neškodné a prostoduché, ale jiné jsou nebezpeční a mocní démoni. Pro většinu obyvatel středního světa je však tento svět stejně hmotný jako oni sami. Nikdy nebyli schopni proniknout do středního světa a jsou ovládáni démony nižšího světa. Jejich svět pochází ze středního světa, který neprošel zkouškou posledního soudu. Ti, kteří prošli testem, postoupili na vyšší úroveň. Ti, jejichž úroveň duše byla příliš nízká, se proměnili v prach. Ti s dostatečnou úrovní duše dostali šanci pokračovat v růstu, ale jejich úroveň byla tak nízká, že sestoupili se svým středním světem na úroveň nižšího světa.
Přesně těmto bytostem Ježíš kázal poté, co při svém prvním příchodu splnil Boží poslání ve středním světě. Krátce před ním jsem (Aslan Uarziaty – pozn. překladatele) také kázal v nižším světě poté, co jsem dokončil Boží poslání ve středním světě a byl tam zabit. Někteří obyvatelé nižšího světa se od té doby vyvinuli na vyšší úroveň než někteří představitelé středního světa, stejně jako někteří obyvatelé středního světa jsou vyvinutější než někteří zástupci vyššího světa.
Snažili se mě zastavit, protože věděli, že s odhalením knihy skončí doba vyučování a začne zkouškový čas pro všechny tři světy. To znamená, že v Soudný den skončí doba „nesmrtelnosti“ pro duše, které neprošly zkouškou. Horní svět byl přesvědčen, že zapečetěná kniha bude otevřena v jejich světě. Ale Bůh rozhodl jinak, když viděl, že horní svět upadá do pýchy.
Proto vám říkám a moji společníci také mluví o probuzení: Vaše duše šly tisíce let, aby dosáhly tohoto bodu. Nenechte si ujít šanci složit zkoušku!
* Text Bible je citován z Bible Kralická (1613) - Genesis 3
