Příklady růstu duše v různých inkarnacích
V hypostázi rostliny duše miluje život, ale pouze svůj vlastní. Po přechodu do zvířecí podoby zůstává duše během prvních životů v podstatě rostlinou. Jedná se například o zvířata, jako jsou šakali, hyeny, kudlanky, krokodýli, lasičky a kuny. Od rostlin se liší tím, že již začínají pěstovat lásku ke svým dětem. O nic jiného se nestarají. Jejich duše ještě nemají sebemenší lásku k druhým ani kapku milosrdenství. Proto své oběti požírají zaživa. V této chvíli však roste i vědomí jejich obětí, které trpí bolestí a hrůzou, když jsou sežrány. A pak duše přechází do hypostáze ušlechtilejšího zvířete a učí se alespoň trochu milovat druhé (lvi, vlci, medvědi, delfíni). Jejich duše již s obětí soucítí: nejprve ji zabijí a teprve potom sežerou. Než se zrodí jako dravec, rodí se duše jako býložravci. Býložravé duše se nechávají sežrat dravci a díky tomu získávají poznání bolesti a hrůzy, poznání, že jsou sežrány. Díky tomu si vypěstují soucit s těmi, kteří se dostali do spárů predátorů.V každé hypostázi žijí duše mnoho životů, prožívají světlo i temnotu. Teprve pak se vtělí do lidské podoby. Během prvních životů je jejich podstata zvířecí. Jsou to zvířata podobná lidem, něco jako bioroboti, kteří nemají VLASTNÍ myšlenky, ale žijí podle programu, který do nich vložila společnost, v níž pravidla diktují silnější duše. Zpočátku jsou duše vedeny za ručičku radostmi a strastmi školy poznávání podstaty temnoty a světla. Poté je ruka postupně uvolňována a dává člověku právo jednat samostatně. V tomto období se projevuje úroveň „semínka“ v každé duši. Je mnoho lidí, kteří prostě žijí v životě jako plevel. Takoví lidé zůstávají v podstatě lidskými zvířaty, i když mají tři vysokoškolské diplomy a doktorát.
Doba výběru
A nyní přichází čas, kdy je každá duše podrobena zkoušce - před Soudným dnem. Božský program matrixu vytváří podmínky, v nichž je každá duše nucena projevit svou volbu - obrátit se k temnotě, nebo ke světlu. V této době začínají nemorální stále více hloupnout, zatímco světlí získávají jasnost toho, co se děje, a jejich úroveň inteligence se zvyšuje. Brzy začnou světu přinášet nečekané objevy a vynálezy ve všech sférách. Čím hloupější jsou temné duše, tím agresivnější je jejich jednání. A všechny jejich činy jsou jen prospěšné pro růst vědomí zaostalých. „Temnota se začne projevovat v tak nechutných činech, že mnozí ‚spící‘ začnou začnou nabývat touhy vzdorovat temnotě, touhy sjednotit se, dostat se ze svých „chatrčí z okraje“. Čím silnější bude odpor k temnotě, tím více bude vytlačena z duše a duše se naplní světlem vysokého vědomí. Jinými slovy, úlohou „temnoty“ je pomáhat „spáčům“, protože nejenže čas studia skončil, ale čas zkoušky nebude trvat dlouho. A „soudný den“ shrne úroveň každé duše, která prošla staletími četných znovuzrození.
Lidé, kteří nedospěli k vlastnímu názoru, k vlastnímu závěru, kteří si nevytvořili smysl pro sebeúctu a čest, zůstávají za „zdí“ nepochopení, stejně jako zvířata zůstávají za „zdí“ ve vztahu k lidem. V takovém divokém světě je pro padlé (nelidi) snadné řídit personální politiku a prosazovat do vysokých mocenských funkcí na všech úrovních taková poslušná zvířata, která nehledí dál než na vlastní prospěch a ješitnost. Mnozí z nich nejsou zmetci nebo dokonce hloupí, často jsou stejně milí jako pes nebo kočka, ale nadále zůstávají za „zdí“, která odděluje zvířecí podstatu od lidské, ačkoli VŠICHNI mají možnost dorůst na úroveň Člověka. Pokud si většina světové populace zvolí pro své děti otroctví, budiž. Pokud je většině jedno, i když jejich děti zemřou v mukách války a hladomoru, budiž. Pokud se většina postaví na stranu lásky ke svým dětem, sjednotí se a svět bude zachráněn. K tomu slouží tato zkouška. Svět dostal na výběr - postavit se na stranu temnoty oddělením, nebo naplnit vůli Stvořitele sjednocením. Božská matrice se přizpůsobuje volbě většiny. Lidé se nemění v dobytek podle zhýralosti na televizních obrazovkách nebo tuposti na jevišti. Hovězí podstata se projevuje za určitých podmínek. Ale okrádání a ponižování lidí zloději a tyrany dává dobytku silný podnět k tomu, aby prozřel, aby v sobě pěstoval Lidskou bytost, protože se stará o budoucnost svých dětí. „Proto by člověk měl vše, co se děje, vnímat jako podnět k růstu své duše a kultivovat duši na úroveň Člověka, který žije a jedná podle svědomí.Proto je důležité pochopit a přijmout, že temnota je ovládána Božským světlem. A kdyby se během učení stala temnota slabší než světlo na Zemi, světlo by posílilo moc temnoty, aby udrželo rovnováhu sil. Koneckonců pozemské učení je účinné mezi „mlýnskými kameny“ temnoty a světla. Popíráním temnoty, překonáváním pokušení temnoty duše sílí ve světle a roste ve vědomí. Proto se říká, že člověk je vyšší než andělé, protože se rodí na svět s růstem vědomí, poznává obě stránky podstaty a není stvořen jen jako vykonavatel vůle Světla. Nelidé by bez svolení shůry nemohli zkřivit lidský vlas, ale vše je ve vůli Stvořitele, v „matrici“ programu vesmíru, a přispívá k růstu vědomí.
Konkrétnější příklad: mladá duše se díky zkušenosti s bolestí způsobenou jinou duší naučí, že tato bolest je špatná. Díky této lekci uvědomění duše roste na úroveň soucitu s druhými. Jiný příklad: duše utrpěla zradu a pak si uvědomila dobrotu věrnosti a snaží se již nezradit, aby nezpůsobila druhým bolest, kterou zažila v předchozím životě. Nebo člověk umírá od nože lupiče a jeho duše si uvědomí utrpení z násilí a vraždy. V dalším vtělení se pak tato duše snaží nezabíjet, protože ví, jak moc člověk trpí, když se loučí se životem. „Každá duše takto žije po mnoho inkarnací během celého cyklu pozemského výcviku. A duše chápe, že temnota i světlo dělají totéž - podílejí se na vytváření podmínek pro růst duše.
V Soudný den nebude záležet na tom, jak člověk prožil svůj život, nebude záležet na tom, kolik dobrých nebo špatných věcí udělal. Nezáleží na tom, zda se modlil, věřil v Boha nebo byl ateistou. Záleží pouze na ÚROVNI DUŠE. O osudu každého člověka v poslední den rozhodne program Božské matérie. Podle úrovně frekvencí duše se otevřou „dveře“ pro průchod do určitých frekvencí. Právě to měl Ježíš na mysli ve své větě o uchu jehly (Markovo evangelium 10,25; Matouš 19,24; Lukáš 18,25).
Úroveň frekvencí duše nelze násilím zlepšit ani zhoršit. Když člověk koná duchovní výkony a dobré skutky, malé či velké, nebo se dopouští podlostí, neznamená to, že ve vyšším světě někdo přidává nebo ubírá body duši a pak podává hlášení a podle těchto statistik se rozhoduje o osudu duše. Ne! Činy, ať už dobré nebo špatné, vycházejí z úrovně duše. Duše POTŘEBUJE konat dobré skutky, protože jejich konáním se duše stává silnější, lehčí ve frekvencích, protože každý dobrý skutek, a tím spíše duchovní výkon, je vždy překročením sebe sama. A s každým takovým překonáním člověk roste ve frekvencích, roste v úrovni duše. To je jediný smysl života - RŮST VĚDOMÍ.
(Výňatky z komentářů Aslana Uarziaty pod jeho videi)
